Verze vašeho prohlížeče není podporovaná. Stáhněte si aktuánlí verzi. http://windows.microsoft.com/cs-cz/internet-explorer/download-ie

Nemůžete najít práci? I přestože máte dostatečné vzdělání, léta praxe a výborné reference? Už jste poslali svůj životopis do desítek společností, ale ještě vám nikdo neodpověděl? Problém může být velmi prostý. Možná jste „jen" udělali pravopisnou chybu. A touto chybou jste personalistovi poskytli velmi účinný nástroj, jak rychle zredukovat počet kandidátů.


Internet se doslova hemží různými články na téma „jak napsat životopis“, ale drtivá většina z nich se zabývá především obsahem. A proto bych se já ráda zabývala formou – dnes například tím, jak se vyvarovat chyb. Mám pro vás několik tipů: 

1) Vyhledávejte a ptejte se 

Už při psaní životopisu si vše, s čím si nejste jistí, vyhledejte. Nebojte se, nepoženu vás hledat zaprášená Pravidla českého pravopisu, která vám určitě někde doma v knihovně leží… Stačí například zabrousit na stránky Ústavu pro jazyk český, kde najdete Internetovou jazykovou příručku (http://prirucka.ujc.cas.cz/). Ta je dokonce lepší než tištěné příručky, jelikož je neustále zpřesňována a rozšiřována o nové výrazy. V její slovníkové části můžete vyhledávat různá slova nebo jejich tvary. Naopak ve výkladové části naleznete vysvětlení různých jazykových jevů – například velmi „oblíbené“ psaní čárek či velkých písmen. 

Také existuje velké množství různých internetových poraden nebo facebookových skupin, které se věnují češtině. Ty ale (na rozdíl od výše zmíněné příručky) nemusejí obsahovat jen správné informace. Nicméně vás alespoň můžou navést správným směrem. Samotný Ústav pro jazyk český má dokonce telefonickou jazykovou poradnu. 

2) Kontrolujte

Mělo by být samozřejmé, že si po sobě přečteme každý text, který vyjde z našeho pera či klávesnice - je totiž naší vizitkou. A u životopisu či motivačního dopisu to platí tím spíš. Kontrolujte tedy důkladně a vícekrát. Mezi jednotlivými kontrolami by měl být nějaký časový odstup – ideální je, pokud můžete text znovu zkontrolovat další den. I zde totiž platí ono známé „ráno moudřejší večera“. Lépe také uvidíte chyby v tištěném textu než na monitoru počítače. A vůbec nejlépe je zaregistrují jiné oči než ty vaše – boj s autorskou slepotou totiž bývá velmi nerovný. 

Ráda bych upozornila, že není na místě opovrhovat automatickou kontrolou pravopisu a gramatiky, kterou dnes většina počítačových programů nabízí. Není neomylná, to ani zdaleka, ale může vás upozornit na problematická místa. Například poměrně úspěšně označuje chybějící čárku na konci vložené věty.

3) Pochybujte

Sebevědomí je hezká věc. Ne však při kontrole pravopisu. Existují totiž třeba i chyby, které vznikají z přílišné snahy o správnost a spisovnost. Zde jmenujme například velmi rozšířené „aby jste“ – ano, může se vám to zdát správně, může se vám to i líbit, ale správně spisovně to není. Přesto spousta lidí tvrdí, že ano, a jsou ochotní se o to pohádat. A takových zrádných slov je víc. Ale to by bylo na delší povídání, takže o tom zase třeba někdy jindy.