Verze vašeho prohlížeče není podporovaná. Stáhněte si aktuánlí verzi. http://windows.microsoft.com/cs-cz/internet-explorer/download-ie

Nedávno jsem viděl britsko-americký snímek Kód Enigmy, nominovaný na Oscara za nejlepší film roku. Popisuje příběh Alana Turinga, matematika a kryptoanalytika, který se významným dílem zasloužil o dekódování nacistického šifrovacího stroje Enigma, což zcela jistě přispělo k dřívějšímu ukončení 2. světové války a záchraně tisíců lidských životů.

Osobu Alana Turinga zmiňuji zcela záměrně proto, že na jeho chování lze velmi názorně demonstrovat to, čemu u nás ve Skills říkáme „OK postoj“ a co je zároveň zásadním kritériem úspěchu bez ohledu na konkrétní činnost.

Alan Turing měl všechny předpoklady – vysokou inteligenci, talent, skvělé studijní výsledky (ve 22 letech obhájil dizertační práci na univerzitě v Cambridge a stal se členem univerzitní koleje), ale především byl až do své tragické smrti vždy přesvědčen o smysluplnosti své práce, o vlastních kvalitách, byl hnán vpřed nikoli svým okolím, ale vnitřním nadšením, chutí změnit svět. Zatímco jiní géniové se během války marně pokoušeli rozluštit kód Enigmy jen svými bystrými mozky, Turing usilovně pracoval na tzv. Turingově stroji, mašině, která tyto operace zvládne lépe než lidé samotní. Setkával se s nepochopením, mocným odmítáním, proklínáním, dílčími neúspěchy, ale nic ho ani na moment neodradilo, aby sešel z cesty, kterou považoval za správnou. Turingův stroj nakonec nejenže významně přispěl k rozluštění zásadní šifry, ale s trochou zjednodušení se dá říci, že se vyvinul v to, čemu dnes říkáme počítač.

Kdyby Turing poslechl pomlouvače, šel s davem, zvolil si cestu nejmenšího odporu, obětoval svou víru pohodlnosti, byl by i tak jistě schopným vědcem, těžko by se ale zapsal do historie oním písmem nesmrtelnosti.

Talent, skvělé individuální schopnosti, teoretická výbava a kvalitní tým spolupracovníků jsou jistě nutností pro vynikající výsledky, ale úplným základem je vnitřní motivace, víra v sebe, chuť posouvat hranice i navzdory určitému nepohodlí. Činit nepopulární rozhodnutí a mít vůli riskovat sice může vyvolat nepochopení nebo dokonce ztrátu důvěry u celé řady lidí, ale také s sebou často přináší tolik toužený úspěch a odděluje zrno od plev.

Bez OK postoje by Reinhold Messner v roce 1970 nezdolal Nanga Parbat, Arnold Schwarzenegger by sedmkrát nevyhrál Mr. Olympia a nestal se kalifornským guvernérem, Martin Luther King by neměl „Sen“, Charlie Parker by jen sotva byl spojován s bebopovou formou jazzu a Steve Jobs by neudělal z Apple nejdražší značku světa.